​Víme o dvou způsobech jak se lze vlkodlakem stát. Vlkodlačí gen je dominantní, přenáší se z rodiče na potomka. Stačí aby v páru byl vlkodlak pouze jeden a je jisté, že potomek bude také vlkodlakem.
Druhý způsob jakým se dá vlkodlakem stát je pokousání. Tento mutační gen se totiž přesouvá v slinách. Stačí aby vlkodlak olízl ránu oběti, aby se tento velice agresivní mutační gen dostal do oběhu a začal přeměnu.
Vlkodlaci mezi sebou mají hierarchii, podobně jako vlčí smečky. V těchto vlkodlačích smečkách mají potom vyšší slovo čistokrevní vlkodlaci. Tedy jedinci kteří se narodili páru vlkodlaků. Pod nimi jsou poté kříženci, tedy ti kteří nejsou z čistého páru a nebo byli proměněni později ve svém životě.
Hlavním důvodem pro tohle nadřazení čistokrevných je větší síla, výdrž, větší schopnost ovládat se v přeměně, méně bolestivá přeměna a často i lepší čich a sluch. Tyto výhody má čistokrevný vlkodlak již od narození. Kříženci a proměnění teprve po první přeměně.

Proměna
​ V laboratořích jsme při výzkumu vysledovali, že první proměna bývá pro jedince ta nejhorší a nejbolestivější. Úmrtnost při první změně na vlkodlaka je poměrně nízká. Zemřel jeden subjekt z šedesáti čistokrevných, u kříženců a proměněných byla úmrtnost u první přeměny podstatně vyšší. Zemřelo pět testovaných subjektů z 30. Nutno podotknout, že čistokrevné subjekty byly ve věku mezi sedmi až třinácti lety.
Průběh proměny je pro oběť neskutečně bolestivý. V moment přeměny jsou velice zranitelní, v den úplňku je nejlepší chodit na lov mezi osmou a desátou hodinou. V tu dobu máte nejvyšší šanci na očištění našeho okolí.
Prvním krokem při přeměně je natahování kostí, páteře, kloubů a kůže. Vlkodlaci při tomto prožívají takzvané "růstové bolesti" které trvají dokud není vlkodlak přeměněn.
Po natáhnutí končetin se protahují dlaně, prsty, chodidla a nehty se mění na silné drápy. Po těchto krocích je možno všimnout si na vlkodlakovi rašící nové srsti. Subjekty popisují, že při této fázi cítí pálení a bodání po celém těle.
Poslední krok přeměny - hlava. Z četných sledování těchto přeměn jsem si jist, že to je nejbolestivější část celého procesu. Celá lebka se deformuje, zplošťuje, protahuje vpřed a všechny zuby se stanou masivnějšími a silnějšími.
Tesáky se protáhnou a zostří. Celý proces první přeměny trvá mezi třemi až deseti hodinami. S každou další přeměnou se poté délka zkracuje.
Po první přeměně zůstávají kosti vlkodlaka mnohonásobně masivnější a silnější než původně. Zlomit končetinu vlkodlaha vyžaduje mnoho síly. U žádné jiné rasy jsme takto silné kosti nepozorovali.
Ani při shození z výšky 50m jsme na subjektu nebyli schopni najít vážnější zranění kostí.
Přeměna přichází vždy o úplňku mezi osmou a desátou hodinou a tvor se mění zpět většinou do svítání druhého dne.

Druhy
​ Vlkodlaci se dělí na dva druhy. Lykany - ve stoje až dva a půl metru vysoké bestie se silnou, humanoidní stavbou těla. Lykani jsou schopni stát na dvou nohou.
Jsou poměrně rychlí, nejvyšší zaznamenaná rychlost byla kolem sedmdesáti kilometrů za hodinu.
Druhým druhem jsou potom lykoni. Neboli jedinci s přeměnou úplnou. Tito tvorové jsou k nerozeznání od normálního vlka. Jediný rozdíl je ve velikosti.

Schopnosti
​ ​Vlkodlaci oplývají mimo přeměny ve vlkodlaka i jinými schopnostmi. Například jsou imunní na většinu jedů. Jed je nedokáže zabít, maximálně je trochu oslabí nebo v nejhorším případě je uvede do bezvědomí. Toto se samozřejmě netýká oměje.
Další jejich velkou předností je, že mají velice rychlou schopnost regenerace. Rány se jim hojí v rámci několika hodin. Malé škrábance i do několika minut. Díky regeneraci jsou schopni přežít i většinu pro lidi smrtelných zranění.

Slabiny
​ Nejznámější slabinou vlkodlaků je stříbro. Je jim nepříjemné na dotek. Při dotyku stříbra na těle pociťují úzkosti, slabost nebo závratě. Pokud jsou stříbrem zraněni, zůstává po ráně nehezká, těžce se hojící rána.
Vysledovali jsme, že taková zranění často začnou hnisat, chytají záněty, vlkodlaka pálí a když se konečně zhojí tak po nich zůstávají výrazné jizvy.
V posledních letech jsme začali využívat i roztok kyseliny dusičné. V kyselině dusičné rozpouštíme malé množství stříbra a následně ředíme destilovanou vodou. Takto upravený roztok následně vpravujeme vlkodlakům do žil. (Tento postup užíváme jako mučící techniku. Ze začátku jsme je zkoušeli využít i v kulkách, takto upravené náboje však často praskali, rozbíjeli se a několikrát naopak zranili naše lovce.)
Další slabinou, ale méně známou je rostlina. Prakticky jediný jed, kterým vlkodlaka dokážete zabít. Oměj šalamounek, neboli "psí mor". Tinktura z nevinně vyhlížející rostliny působí jako silný jed, který dokáže vlkodlaka odpravit. Na vlkodlaky se používá od pradávna.
Před úplňkem se po lese vyhazovali kusy masa posypané usušenou bylinou nebo máčené v tinktuře z ní. Otrava se projevuje slabostí, horečkami, zvracením a nakonec končí srdeční zástavou.
Pokud je podán v malém množství, dokáže zabránit přeměně ve vlkodlaka nebo ji alespoň zpozdit.

Vlčí amulety
​ Několik subjektů u sebe mělo při odchytu amulety se sardonyxem. Původně jsme tomu nepřikládali důležitost, ale když přišlo takovýchto jedinců více, donutili jsme je vypovědět.
Dle všeho tyto amulety pomáhají vlkodlakům s ovládáním a pokud je mají na sobě, jsou schopni zůstat mimo přeměnu i celé měsíce. Samotný kámen nepomáhá, musí najít mága který jim amulet očaruje.
Mimo to jim výrazně sníží schopnost regenerace a sílu - berte to jako výhodu při lovu.

Nemoc divokého psa (Canis insaniam)
- Prakticky něco co si lidé představí pod vzteklinou. Nemoc napadá hlavně dlaky, největší dopad má na vlkodlaky a liškodlaky. U kočkodlaků jsou projevy slabší.
- Jde o nemoc přenosnou slinami.
- Jako první útočí na mozek a nervová centra. V druhé fázi útočí na žaludek a slezinu. Ve třetí potom už na játra a ledviny, které postupně selhávají.
- Léčba: Vakcíny proti vzteklině na tuto nemoc nepůsobí 100%, ale dokáží zpomalit průběh.
Pokud se s léčbou začne maximálně na začátku druhého stádia a vakcína je podána opakovaně, dokáže nakaženého ve většině případů vyléčit. - Stádia:
1. Nakažený jedinec se v prvních třech až pěti dnech projevuje zvýšenou agresivitou. U vlkodlaků se často stane, že nemoc dokonce vyvolá přeměnu mimo úplněk. Útočí prakticky na vše co uvidí a ztrácí se lidskost.
2. Po přibližně týdnu kdy je jedinec nakažený, přichází apatie a stav nechuti. Většinou se nehýbají a nereagují na nic pokud nemusí. Nedoporučuje se k nim v tyto dny vůbec přibližovat, jelikož ačkoli působí slabě chovají se velice impulsivně.
3. Po dvou týdnech nákazy přestává být nakažený schopen regenerace. Je tedy extrémně lehký na zabití. V tomto stádiu je těžké proces nemoci zastavit.

Nám známé smečky v okolí San Hillesh

Vlkodlačí smečka Garmadon
​ Smečka jenž je jednou z největších ve Francii nově vznikla pod vedení nejstaršího syna. Smečka má své místo tam, kde by se nemusela setkat a jít do křížku již s existující smečkou.
Proto pobývají v Mallorském lese, kde se jim buduje za nemalé peníze obří sídlo.
Les byl odjakživa součástí jejich života, takže se v něm umí pohybovat, nejlépe v něm loví a zamaskovávají své stopy. Sourozenci nemají problém vést smečku s láskou, úctou a respektem, ale pravidla jsou také nastolena a není radno je porušovat.
Je vedena čistokrevnými vlkodlaky, Kurokem Garmadonem a jeho bratrem Luciusem Garmadonem. Od mala byli vedeni k tomu, aby mohli vést smečku. Jejich talent nelze zapřít.
Rozhodují o všem moudře, ale stále se říká že není dobré se jim postavit jako nepřítel, protože kolují zvěsti o tom, že tyto černé růže mají na sobě skvrny od krve a jejich slavný Francouzský rod se nebojí jít přes mrtvoly jen aby dosáhli svého.

Vlkodlačí smečka Valentine
​ V San Hillesh je momentálně sídlo jedné z největších a nejuznávanějších smeček v Americe. A to sídlo smečky Valentine.
Ihned při jejich nastěhování se do města si začali získávat respekt a nové spojence. Smečka je vedená párem čistokrevných vlkodlaků Gabrielem a Emori Valentine. Gabriel věří, že vlkodlaci jsou silnější a lepší než ostatní druhy, a tedy že by měli vládnout a vést ostatní nadpřirozené.
Neprosazuje násilí, ale pokud někdo odporuje jeho nařízení nebo si moc vyskakuje tak nemá problém ho použít, aby získal co chce.
Vůdce smečky Valentine je rozhodně někdo, koho nechcete mít proti sobě.

Poznámky
- Vlkodlaci se dají zabít prakticky stejně jako člověk. Zlomený vaz, utopení, upálení, vykrvácení a tak dále. Vzhledem k jejich silné kostře, regeneraci a síle to není tak snadné. Nejjednodušší způsob jak vlkodlaka eliminovat, je trefit jej do životně důležitých orgánů stříbrným předmětem nebo je otrávit omějem.
- Proměna mimo úplněk je ve výjimečných případech možná. Dokáže ji vyvolat mimořádně stresová situace nebo dlouhá provokace.
- Snaží se chránit proti přeměně a odhalení za úplňku nošením očarovaných amuletů z kamene sardonyx.
- Velmi rychlá regenerace.
- Stárnou nepatrně pomaleji než lidé. Dožívají se kolem 120 let věku. - Odolnost vůči jedům.
- Lykani:
- Výška: 180 - 250cm
- Váha: 150 - 290kg
- Nejvyšší naměřená rychlost běhu: 70km/h
- Lykoni:
- Výška v kohoutku: 120 - 150cm
- Délka těla(bez ocasu): 200 - 250cm
- Váha: 90 - 130kg
- Nejvyšší naměřená rychlost běhu: 80km/h


Dr. Maxwell Gordon